člen specializované ZO
chovatelů výstavních morčat
CHS AVENGER CAVIA
Informační systém ChovIS
Vláknina je pro morče životně důležitá. Nestravitelná vláknina podporuje peristaltiku střev a chuť k jídlu a ze stravitelné vlákniny sestávají „papací“ bobky, které morče žere přímo z análního otvoru (tzv. koprofágie). Obojí vláknina pak udržuje ve střevech mikrobakteriologickou rovnováhu, a tím napomáhá předcházet zažívacím problémům.
Morče musí mít seno celoživotně neomezeně k dispozici.
Při nákupu sena dáváme pozor, aby bylo suché, voňavé, zelené a bezprašné. Pokud je seno navlhlé, zatuchne a začne plesnivět, což může vyvolat těžká onemocnění (např. plíseň Aspergillus flavus produkuje jedovatý aflatoxin, který je rakovinotvorný a poškozuje játra a ledviny).
Nejvhodnější je luční nebo horské seno, je to směs různých druhů lučních trav a bylin. Nejhodnotnější je seno z první senoseče, která bývá na konci května a v červnu. Toto seno je totiž hrubší a obsahuje tím pádem více vlákniny a živin než seno z druhé senoseče (otavy), která probíhá v létě. Seno průměrně obsahuje 8 –16 % hrubých bílkovin, 22 – 35 % vlákniny, 3 – 5 % vápníku a 1 – 3 % fosforu.
Seno doma skladujeme v temnu a suchu a nejlépe v jutových pytlích, ve starých povlacích na polštáře, případně v proutěných koších nebo podobných prodyšných nádobách. Nedochází tak ke vzniku plísní.
Pokud si sušíme seno, nebo bylinky, musíme před zkrmením nechat 6 týdnů odležet, ačkoliv se nám zdá suché, probíhají v něm ještě biochemické procesy, které mohou u zvířat vyvolat těžké trávící problémy.
Proč si morče žere vlastní bobky?
Morčata dokáží, narozdíl od člověka, trávit nestravitelnou vlákninu. Aby potřebné živiny získala, musí vláknina projít zažívacím traktem dvakrát. Nestravitelná vláknina prochází trávicím traktem poměrně rychle a je vylučována jako suchý pevný trus. To udržuje trávicí trakt v pohybu a povzbuzuje chuť k jídlu. Stravitelná vláknina prochází trávicím traktem, v tlustém střevě se oddělí od nestravitelné vlákniny a pomocí zpětného pohybu peristaltiky střev končí ve slepém střevě. Zde žijí hodné bakterie, které příchozí vlákninu zpracují a vytvoří z ní těkavé mastné kyseliny, které přejdou do krve jako zdroj energie, a vitamíny B a K, aminokyseliny a enzymy, které putují zpět do tlustého střeva a jsou vylučovány cobybobky z těla ven. Morče si je pak přímo z análního otvoru žere (tzv. koprofágie), a tak získává pro svůj organismus nezbytné živiny. Pokud bude mít morče ve svém jídelníčku málo vlákniny, a potrava bude naopak bohatá na sacharidy a bílkoviny, změní se ve slepém střevě pH, což změní skladbu mikroflóry. To má za následek hrozící přemnožení špatných bakterií, které začnou produkovat škodlivé toxiny a morče pak dostane průjem, na který může i zemřít.
BYLINKY
žádné morčátko nepohrdne chutnou bylinkou a nejraději by tyto dobroty jedlo po kilech. Nesbírat na okrajích polí, tam je tráva pohnojená, na trávnících ve městě, tam se na ně chodí venčit psi, při okrajích silnic, je tam tráva „napuštěna“ výfukovými plyny.
V zimě je možné si trávu a bylinky vypěstovat doma. Zakoupit lze také míchaná semena bylin (např. Tráva pro domácí zvířata od firmy Nohel-Garden, která obsahuje pampelišku, tymián, jetel, řepu, salát, čekanku, vojtěšku a koriandr).
Vhodné druhy bylinek: anýz, bazalka, borůvkové listí, bršlice, brutnák, echynacea, heřmánek, hluchavka, chrpa, jahodníkové listí, jitrocel, kakost, kerblík, kopr, kopretina, koriandr, kostival, libeček, levandule, lískové listy, maliníkové listy, máta, meduňka, měsíček, osení, oregano, ostužinové listí, pampeliška, pupalka, růže, rybízové listí, řebříček, šalvěj, tymián, violka.
GRANULE
jsou pro morče doplňkem a rozhodně ho nemusí mít každý den plnou misku. Bohatě postačí 1 čajová lžička na morče na den. Pokud budeme dávat granule obden, taky se nic nestane (někteří chovatelé podávají morčatům granule pouze 1–2× týdně). Protože tento typ krmiva není pro morče podstatný, můžeme ho z jídelníčku postupně vyloučit buď na dobu určitou (např. během diety) nebo ho, aniž by morčák strádal, z jídelníčku odstranit úplně (za předpokladu, že ho nahradíme dostatečným množstvím kvalitní trávy, zeleniny a malým množstvím ovoce). Zatímco běžné dospělé morče granule k životu nepotřebuje, je dobré jimi jako doplňkem přilepšovat rostoucím morčatům, březím a laktujícím samicím či morčatům, která potřebují přibrat nebo žijí trvale venku (obzvlášť přes zimu). Kvalita by se měla blížit těmto základním parametrům: 18% vlákniny, bílkoviny 15%, tuk 3%, vápník 1%, fosfor 0,5%, množství vitaminu C by nemělo být nižší než 400 mg/kg, a v žádném případě nesmí obsahovat živočišnou moučku nebo sušené mléko. 1 polévková lžíce průmyslově vyráběného krmiva denně navíc vede k poklesu konzumace sena o cca. 30% Tím se snižuje obrušování zubů a vznikají různé deformace, často končící návštěvou veterináře a zbroušením/trháním zubů, a také hrozí zažívací obtíže (zácpy, průjmy, nadmutí).
SMĚSKY – je třeba zdůraznit, že směsky, které se skládají z obilnin, luštěnin, různých druhů semínek a často obsahují sušené ovoce, oříšky a svatojánský chleba, jsou nevhodné, a to i jen jako doplňkové krmivo. V některých případech mohou obsahovat dokonce sušené mlékonebo živočišné moučky!
PAMLSKY – Nejlepší a nejzdravější jsou pro morčátka přírodní pamlsky. Jako zdravý pamlsek nám pro morčátko může posloužit kousek ovoce, lístek čerstvé či sušené bylinky nebo sušená zelenina. Ovoce podáváme 2–3× týdně v malém množství jako pamlsek.
OVOCE
jako bonbony pro člověka – obsahuje hodně cukru, a proto by mělo sloužit pouze jako pamlsek, neboť vysoký obsah cukru podporuje vznik cukrovky a může vést i ke změnám prostředí ve slepém střevě, což může vyvolat průjem. Morčátka, která maji nadváhu, by ho neměla dostávat vůbec. Z ovoce je vhodné odstranit pecky a jádra. Nepodáváme slupky od pomerančů, mandarinek atp. Jsou totiž většinou ošetřeny chemickými přípravky na bázi silic, které se nesmyjí ani pod horkou vodou. U melounu odkrojíme svrchní tmavě zelenou slupku, protože melouny bývají na povrchu chemicky ošetřeny. Světle zelenou dužinu pod slupkou morčata mohou.
Vhodné druhy ovoce: ananas, angrešt, borůvky, jablko, jahody, maliny, ostružiny, meloun, rybíz, šípky… v rozunmém množství, ovoce je sladké…!
Nevhodné ovoce: avokádo, banán, broskev, kiwi, meruňka, mandarinka, exotické ovoce, kokos, třešeň, švestka.
ZELENINA
pro morče důležitá, protože mu dodává minerální látky, vitamíny a vlákninu. Zeleninu morčeti podáváme nejlépe 2× denně v množství, které sní do dalšího krmení, je potřeba odstranit zbytky krmiva, aby se nezačalo rozkládat a plesnivět. Dávka na jedno morče je 50 – 75g zeleniny denně. Je dobré sledovat, jestli podávaná zelenina neobsahuje příliš mnoho vápníku nebo vitamínu C, protože její dlouhodobé podávání ve vyšších dávkách není pro morčecí organismus vhodné. Krmení je samozřejmě nutné přizpůsobit zdravotnímu stavu a kondici morčete.
Dáváme pozor, aby se zelenina nezapařila (např. v igelitu v teple) a v ideálním případě ji uchováváme v lednici. Před podáváním zeleninu dobře omyjeme pod tekoucí vodou. Nedáváme přímo z lednice, ale necháme ji odležet na pokojovou teplotu, neboť po požití studené zeleniny by morče mohlo dostat průjem. Dáme si dobrý pozor, aby zelenina nebyla shnilá nebo plesnivá!
Průjem u morčátka je nebezpečný. Nejčastěji při výživové chybě (vodnatá či nadýmavá zelenina či ovoce, nebo nevhodné krmení), stačí podat Smectu a probiotika Bio Lapis. K jídlu pouze seno a čistou vodu, vit C musíme nahradit kapkami. Mohou pomoct i sušené listy ostružinníku, borůvky, nebo heřmánek. U silnějšího průjmu, provázeného nechutenstvím a apatií je nutná okamžitá návštěva veterináře. Přetrvává-li průjem 24 hodin, navštívíme veterináře. Naopak zácpa se objevuje u zvířat obézních, starších nebo málo pijících. Je způsobená nedostatkem pohybu, vody, nebo potravou s nízkým obsahem vlákniny. Pomůže lžička rostliného oleje přímo do tlamičky a zajistíme dostatek tekutin. Přetrvává-li víc jak 24 hodin, musíme navštívit veterináře.
Vhodné druhy zeleniny: artyčok, brokolice, brukev, celer řapíkatý, bulvový, cuketa, čekanka, dýně, fenykl (nať), chřest, kedlubna, kukuřice, květák, lilek, mangold, mrkev, okurka, paprika, petržel, řepa krmná, ředkvičky list, salát hlávkový, ledový, římský, zelí čínské… vše v rozumné míře..!
Nevhodná zelenina: brambory, cibule, česnek, feferonky, kapusta, kedlubna, luštěniny, mangold, pórek, rebarbora, řeřicha
Morčecímu zdraví škodlivé látky obsažené v rostlinách a zelenině
Kyselina šťavelová (oxalová) – velmi rozšířená, organická kyselina, rozpustná ve vodě. V těle se slučuje s vápníkem v nerozpustný oxalát vápenatý, jenž se může usazovat v močových cestách ve formě kamínků a navíc se tímto způsobem z organismu odčerpává vápník. Vysoká koncentrace kyseliny v krmení může tudíž vést k nemocem ledvin, tvorbě močových kamenů a nedostatku vápníku v těle, který vede k odvápnění kostí. Zdravým zvířatům můžeme rostliny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové podávat – ovšem jen ve velmi malém množství. Dlouhodobé podávání není vhodné. Zvířatům s poškozenými ledvinami tyto rostliny nepodáváme vůbec.
Solanin – špatně rozpustný, toxický alkaloid některých lilkovitých (Solanaceae). Je obsažen například v zelených částech brambor (i hlíz) a rajčat. Následky vysoké koncentrace solaninu v krmivu jsou například žaludeční potíže, enteritida (zánět střev), průjmy, podráždění či záněty ledvin, likvidace červených krvinek, poruchy krevního oběhu a dýchání nebo poškození centrálního nervového systému. např. zelené části brambor a jejich klíčky, nezralá rajčaty a zelenými částmi rajčata (listy, stonek), stonek a listy papriky apod.
Dusičnany (nitráty) – jsou sloučeniny dusíku a kyslíku. Rostliny dusík potřebují pro růst. Dusičnany samy o sobě jedovaté nejsou, ale v organismu se mění na nitridy, které už zdraví škodlivé jsou. Příznaky otravy nitridy: slinění, průjem, svalový třes, slabost, potácení se, cyanóza. V nízkém množství je zkrmování potravin obsahujících dusičnany nezávadné. Sem a tam podaný lístek salátu je vítané zpestření jídelníčku. Pozor však na potraviny, které obsahují dusičnan ve větším množství, ty je opravdu lepší podávat jen doplňkově a ne neustále.
např. hlávkový salát, štěrbák, ledový salát, polníček, špenát, mangold, červená řepa
agáve, amarylis/hvězdník, anthurie, azalka indická, begonie, brambořík perský, dieffenbachie pestrá, dieffenbachie skvrnitá/mramornatka, dracéna, fíkovník malolistý/plačící, fíkovník pryžodárný/gumovník, filodendron, hortenzie velkolistá, kala, klívie/řemenatka, kroton, lilek korálový/višňový, lopatkovec, monstera, mučenka, oleandr, pelargónie/muškát, potosovec zlatý, pouštní růže, pryšec zářivý, toulitka, vánoční hvězda
barvínek menší, břečťan popínavý, cesmína ostrolistá, čemeřice černá, hyacint, krokus, lilie, lupina mnoholistá/vlčí bob, modřenec širolistý, narcis, tulipán
áron plamatý, bažanka vytrvalá, blatouch bahenní, bledule jarní, blín černý, bolehlav, česnek medvědí (nesplést s nejedovatou bršlicí kozí nohou!), halucha, hasivka orličí, hrachory, jmelí bílé, kapraď samec, konvalinka vonná, kručinka, lilek černý, lilek potměchuť, lýkovec jedovatý, mák, náprstník červený, ocún jesenní, oměj šalamounek, popenec, prvosenka jarní, pryskyřník prudký, pryšcovité, přeslička, rulík zlomocný,sasanka hajní, sněženka předjarní (podsněžník), starček přímětník, tetlucha kozí pysk, vlaštovičník větší, vratič obecný.
VODA
dáváme ji čistou a pokojové teploty, každý den. Vhodnější je napáječka, protože v misce se voda velmi rychle znečistí podestýlkou a výkaly. Je vhodné 1× týdně všechny části napáječky pořádně vyčistit, aby se odstranily vodní řasy a různé usazeniny. Je možno přidávat Forticoat, který vodu okyseluje a zabraňuje tak množení patogenních bakterií a plísní ve vodě a 1× týdně multivitamín C-vit Versele-laga cca 10 kapek do napaječky. Některá morčata nepijí, jiná zase víc, záleží na množství podané zeleniny, ze které čerpají vodu. Pokud morče nadměrně pije (je věčně přicuclé na napaječce) mívá špatně fungující ledviny a močové cesty. Do napáječky pak můžeme morčíkovi podávat různé neslazené bylinkové čaje – například šípkový, jitrocelový pro posílení imunity, heřmánkový, lipový při nemoci a meduňkový nebo jitrocelový .
VĚTVE
v kůře větví stromů a keřů se nachází mnoho minerálních a rostlinných látek, které morčátka potřebují. Ohlodávání kůry masíruje dásně, které se tak prokrvují. Hlodání větví je nejúčinnější prostředek na obroušování předních zubů(zuby rostou morčeti rychlostí 1,2–1,5mm za týden). Větve můžeme podávat čerstvé včetně pupenů, květů a listů. Před podáním je opláchneme. K obrušování předních zubů nelze doporučit podávání suchého chleba, jeho složení není vhodné pro každodenní podávání a okud budeme dávat jako „pamlsek“ jednou týdně, je jeho vliv na obrušování zanedbatelný. Minerální solné a vápníkové kostky taktéž nelze na obrušování doporučit, protože nadměrný příjem soli a vápníku způsobuje ledvinové a močové kameny.
Vhodné druhy dřevin: borůvka, hrušeň, jabloň, líska, malinník, ostruživík, peckovice, rybíz
Nevhodné dřeviny: bez, cedr, citrusy, dub, durman, jalovec, ořešáky, ptačí zob, rododendron, škumpa, čeřík, tis, thuje, vistárie, zlatý déšť.
CHS AVENGER CAVIA
Informační systém ChovIS